Zážitky z akce 44 km pochod Beroun - Praha, podél Berounky

Na startu 44 km pochodu z Berouna do Prahy se sešla skupinka 6 žen a 4 muži.  Všichni v dobré náladě a připravení k otestování svých možností. Již od začátku jsme nasadili slušné tempo kolem 5 km/hod, které jsme drželi téměř po celou cestu.

Aby nebyl pochod fádní, připravil jsem pro účastníky několik zpestření po cestě. I tak se objevila nespokojenost, protože někteří požadovali ještě duhu, kterou jsem však připravenou neměl.

Po několika stovkách metrů, poté co jsme vyšli z Berouna,  na účastníky čekalo první překvapení v podobě 3 koní, kteří nám zablokovali cestu. Vypadalo to, jakoby se sami dostali bez dozoru  z přilehlého výběhu, ale majitelé je měli pod kontrolou (onen záhadný chlapík, co se jakoby coural po cestě za námi…)

Zanedlouho jsem ostatním představil místní hasiče, kteří na skalách měli cvičení. Z jistých důvodů jsme se však s nimi nemohli vyfotit, ale i tak jsme si udělali alespoň snímek s autem.

Pak došlo trošku k nedorozumění a další atrakce, vlak tažený parní lokomotivou jel o něco dřív než jsem měl naplánováno. Ale nevadí, všichni jsme mohli s úžasem pozorovat, jak se valí údolím Berounky mrak páry k obloze :-)

V Srbsku se u výpravy objevil Jirka M. aby podpořil ducha výpravy. Na kole kontroloval jednotlivé účastníky a tvořil jakési doprovodné kolozidlo naší skupiny.

Zúčastnili jsme se rovněž malého koncertu zahraničního kachního (husího?) sboru a poslechli jsme si několik lidovek v jejich kač-kač podání.

 Přešli jsme několik mostů přes Berounku a viděli hezké pohledy na okolní skály a městečka lemující řeku. Mlhový opar skrýval okolní kopce po celý den. Sluníčko jsme viděli jen ojediněle.  Bohužel pršet v sobotu z technických důvodů muselo a tak jsem to alespoň domluvil a rozložil déšť do celého dne.  Spíše mžilo a větší deštík byl spuštěn až v romantickém zákoutí na jednom úseku Berounky, aby se tak zakryl drobný technický nedostatek (cesta zmizela).

 Tento úsek však již neabsolvovaly 3 účastnice, kteří se odpojili Černošicích, neboť dostali nabídku na návštěvu Pizzerie od našeho doprovodného kolozidla. Pro ně cesta cca po 20 km tedy skončila (tajně) připraveným pohoštěním.

Hlavní část výpravy pokračovala dále a v Radotíně, když se opět objevila cesta, jsem déšť ztlumil a mohli jsme si tak vychutnat kulturní zážitek z pozvané kapely u místních trhů, která nás tímto uvítala v Praze. Připravil  jsem i matějskou pouť, ale nebyl zájem mezi účastníky a proto jsme pokračovali dále.

Následovali pohledy na 2 monumentální mosty (Radotínský a Lahovický most) s vyhlídkovým  bonusem na Lahovickým mostě. Protože se nechtělo všem škrábat na most, užilo si to jen pár (přesněji 3) účastníci pochodu. Ti se také podívali na soutok Berounky a Vltavy pěkně zblízka. Podle plánu kolem projela domluvená loď, aby nám ukázala, co jsou to vlny a jak působí na soutoku.

Následovalo překvapení pro všechny. Uprostřed pustiny jsem zřídil jakoby převozní stanici (pojmenoval jsem ji P-6 Lahovice) a pravého námořníka i s kapitánskou čepicí. Nikdo naší lest neprokoukl (nikomu to nebylo divné, že na takovém místě je převozník) a tak jsme se přeplavili na druhý břeh Vltavy.

Následovala cesta podél Vltavy po cyklostezce a kolem golfového hřiště (z bezpečnostních důvodů, jsem nechal postavit ochrannou síť podél cesty).  Po cestě hrála na několika místech hudba, aby nám dodala sílu do poslední desítky. V Modřanech se odpojil jeden účastník a zbytek (tj 6 osob) si mohlo vychutnat pohled na večerní Prahu (zajistil jsem zhasnuté lampy, pro lepší efekt). Za Vyšehradem jsem již nechal lampy rozsvítit, protože na úplný závěr jsem přichystal podívanou v podobě skocích na lyžích a snowboardech pod železničním mostem. Pravda sníh byl trošku problém, když nebyla taková zima, ale nakonec se mi to podařilo vyřešit a pochodníci jenom nevěřícně zírali.

Cíl byl sice naplánován na Smíchovském nádraží, ale oficiálně jsme to ukončili na Palackém náměstí v 18:50, kde se naše  cesty rozešly. Někteří překonali své rekordní maxima, jiní si vyzkoušeli rychlejší pochod. Podle kontrolního měření navigace jsme to měli opravdu 44 km.

Věřím, že se to všem líbilo a každý si odnesl z pochodu něco pro sebe. Díky všem za bezva atmosféru.

 Uff, bylo to ale náročné  celá ta organizace  všech doprovodných programů a překvapení  :-)

14.10.2013