- Pozvánka na akci
- Zážitky1
- Galerie
Zlatíčka
Je neděle ráno, v Praze. To jsem zpravidla po sobotní turistice. Dle plánu. ;-) Touto dobou jako první zpracovávám fotky dávajíce na web sa a rajce by se mohli účastníci a drahá polovička kochat.
Tentokrát udělám vyjímku a jako první píšu tento zápis majíce "spisovatelskou slinu". Zatímco zpracování fotek je pasivní rutina nevyžadující extra energie, zápis je tvůrčí činnost, která mě baví, ale člověk na to musí mít dobrou náladu, být pozitivně naladěn, jistou lehkost a pak to je na textu znát. Po krásném výletu ve dvou se spřízněnou duší je to snadné. Nadto mi pomáhá hudba. Tentokráte mi ve sluchátkách zní album Celtic Treasures. Mysticko snová melodická záležitost.
Jako další důvod prohození je Marie a její dlouhé váhání zda se na sobotu přidat či nikoliv. Zatímco u předchozí akce pozvaní Evča a Honza pouze krátce odmítli bez bližšího udání důvodu proč, zde je náznak delšího "boje". ;-) Nadto je neděle a maličko jsem doufal v domácí štrůdl. Věc se má tak. V pondělí jsme se potkali na Barče, kde jsme se na začátku s Radkem potýkali s poměrem 7 dam, který měl být původně 10 pánů na 7 dam. Část jich dorazila pozdě a tak jsme se s Radkem snažili co to šlo. Co skladba to jiná tanečnice. Za hodninu z nás lil pot a naštěstí dorazili posily. Ke konci jsem dával přednost dámám s malými/menšími tanečními zkušenosti a hodně pokročilé jsem nechával Radkovi. Výuku blues jsem měl původně domluvenou s Lenkou. Moji první tanenční parterkou, kterou byla, je a zůstane. Bohužel se jí obnovilo zranění nohy a tak se šetřila na středeční kurz A2. Ze všech dam, které mi v pondělí prošli rukama mi Marie přišla nejbližší. Na to, že údajně vůbec neumí tančit, je šikovná holka a po krátkém zácviku kroků se rychle učila a "chytala". Nový prvek v blues - natočení na ruku dával zabrat nám oběma, ale bylo to prima. Celkově Barču hodnotím velmi kladně a špica zkušenost, která se mi bude hodit v roce 2017, kdy bude vyvrcholení mého tanečního snažení. V úterý jsem si vzpomněl, že ve středu mi propadne první hodina kurzu A1, protože moje druhá taneční partnerka Alča je v zahraničí na dovči a začínáme až další středu. Marie vyhověla mé žádosti a doprovodila mě. Snadné/lehké kroky a pro mě samé opakování jsem si hodinu užíval. Doufám, že i Marie, páč se nijak nevyjádřila a vyvozuji to jen z jejího lehkého úsměvu během ladného pohybu po parketu ve školní kapli na ZŠ Umělecká. Ve čtvrtek jsem dostal nápad se vzájemně vyhecovat a překonat bariéru kdy oba sami nevaříme. Já z domu umím strouhat hrušky, na Marii by zbylo vyválet listkové těsto. Nejtěžší část svinování a hlídání pečení bychom dělali společně aby se ten druhý nemohl vymlouvat kdyby to nedopadlo dobře. Je neděle ráno a bez odezvy se smiřuji s tím, že žádný pokus nebude. Manželka se v pátek durdila co že to chci dělat a jak k tomu přijde, ale uklidnil jsem ji reálným příkladem. Svíčkouvou vaří manželka, babička z její strany, babička z mé strany. Každá svíčková je jiná a všechny chutnají skvěle. V pátek odpoledne jsem ji uklidňoval, že bez reakce na sobotní výlet ani na vyhecování může zůstat v klidu. A můj odhad vyšel. Bohužel. Vzhledem k tomu, že takovýto nápad se mi stává jednou za mnoho let, je na delší dobu pokoj.
Tím se dostávám k samotné včerejší akce kdy jako první musím vymyslet název zážitků z akce. První je na bíledni "Loučení se sněhem". Díky hodně soukromému zápisu mě napadl vhodnější název: "Zlatíčka". Bavil jsem se o tom s Dankou během našeho putování kdy jsem rozebíral jaká je matematická pravděpodobnost toho, že do mého života vstoupí dvě ženy současně. A ono se to loni na podzim stalo. Danka mě přesvědčila, že mám organizovat akce a jeden den se na web sa zaregistrovala Lenka a druhý den se na mou akci přidala. Všichni tři společně jsme si užívali báječných, podzimních výletů. Lenka mi pak převrátila život vstupem do světa tance, noblesy a elegance. Takže to je moje taneční zlatíčko. S Dankou chodíme na soukromé výlety. Takže to je moje turistické zlatíčko. U Marie připadalo v úvahu pečící zlatíčko, ale nevyšlo to. Škoda. Sladké a štrůdlíky já moc rád. Jsem v Praze čtvrtým rokem a stále se mi nedaří takovou najít. Ani mezi spolubydlícími. A že jsem jich zažil.
Když zavřu oči mám před sebou sněhová pole a zimu jak vystřiženou z pohádky. Sníh na zemi i na stromech, na kterých se navíc dělala námraza - bílá krása až oči přecházely. Museli jsme si za ni vyšlápnout do výšky až 850 metrů, ale stálo to za to. Sice tam byla slušná zima a děsný fičák, ale plán byl užít si poslední letošní sníh a ten vyšel. Když jsme se chvíli bořili do sněhu o hloubce 30 čísel, platilo to dvojnásob. Další plán byl užít si výhledy do kraje. Zde to vyšlo částečně. Nízká oblačnost a mlha na nejvyšších místech bránila kochání do daleka, ale i ty bližší byly prima. Mimo plán jsme se kochali hnedle na začátku u rybníka Barbora, kdy nad vodní hladinou na horizontu vystupovaly vysoké Krušné hory halené v mlze. Úchvátné scenérie jako někde v Alpách.
Díky suchu jsme se v nižších polohách nebrodili v blátě a postupovali jsme svižněji než mapy.cz vypočítávají. I přes mou ranní "knedlu v krku" ze středečního ofouknutí, jsem se cítil fajn a na Bouřňáku byli dříve než dle plánu i bez extra honění. Takže jsme zvolili delší variantu 22 km. Hřebenový přechod sněhem s několika běžkaři na lyžích byla skvělá tečka za sněhovou sezónou. Další výlet bude nejdříve až za 3 týdny a to s Dankou počítáme již nějaký jarní výlet do nížin. U delší varianty byl plán na gastropauzu v horské chatě Mikuláška. Na fotkách vypadá skvěle, ale jinak popravdu stará horská chata. V zimě neprovozuje letní terasu fungující coby nekuřácký prosto, takže celou zimu se jí/obědvá v zahulené místnosti. FUJ. Děs a hrůza. Na dotaz kde mají dle předpisů nekuřácký prostor se mi od číšníka dostalo pokrčení ramen a odpovědí "Co já s tím." Měl jsem s to chutí po dojezdu do Prahy zavolat na ČOI se žádostí o přešetření. Pak by možná věděl co s tím. Studujíce mapu a čas, kdy jsme byli v předstihu, jsme se vydali do obce Mikulov kde jsou dvě restaurace/penziony vedle sebe. Zaparkované bouráky s německými SPZ daly tušit, že tady si hostů váží. S radostí jsme zapadli do větší restaruace Cepín. Příjemná obsluha ochotně ukázala na nekuřácký prostor, kompletně oddělený, na opačné straně dlouhé chodby. Vymrzlý z cesty u mě vyhrál hovězí vývar a svíčková z běžné denní nabídky. Danka si dala zapečené těstoviny se sýrem a listovým špenátem. Obé chutnalo skvěle. Hoďka v teple rychle uběhla a vydali jsme na Vlčí kámen. Pěkný kus skaliska, ze kterého byl částečný výhled do kraje. Aspoň něco. ;-) Po vzájemném pózování a focení jsme vyrazili naposlední nábližku. Neb druhé kochání od rybníka Brabora - stejného z rána, vyhrálo nad chozením po lese bez sněhu po modré, turistické trase, která byla o mnoho km delší než nábližka. Tím jsme ušetřili mnoho času a dorazili na místo odkud jsme ráno vyšli. Pláž s oblázky zabíhají do čisté vody a v dáli vysoké hory halené do oblak a přikrývané tmou dne chýlenéko ke svému konci. Poslední kochání úchvatných scenérií následovaný přesunem na vlak a zpáteční dvouhodinovou cestu do Prahy. V rychlíku sjem měli celé kupé pro sebe. Vypnutí osvětlení udělalo přítmí umožňující se vracet na cestu pokrytou sněhem a ledem. I přes nepřízeň počasí se mnohokrát při našem putování stačilo na sebe s Dankou podívát a vzájemné úsměvy potvrzovaly, že si oba výlet užíváme k plné spokojenosti.
Další výlet nejdříve za 3 týdny (možná 4 to se ještě uvidí) a bude jej organizovat Danka. Jako veřejnou, tož uvidíme kdo se přidá. Co se týká lokality, ta je mi jedno, poprosil jsem jen o délku cca 20 km a gastropauzu, protože v dubnu bude asi ještě stále chladno a zahřátí v teple teplým jídlem učiní den radostnějším. ;-)
13.3.2016
- Termín: so 12. března 2016
- Čas:7:00
- Místo:Ústecký kraj
- Region: Praha, Ústecký kraj
Diskuze
V diskuzi nejsou žádné příspěvky.
Pro přispívání do diskuze nebo zobrazení celé její historie se prosím přihlaš nebo zaregistruj do stránek.
Zkušenosti uživatelů
Dají se tu vybrat bezva výlety přečti celé
-
Alča
Ověřený organizátor
Společné aktivity mi hodně přirostly k srdci. Je skvělé, že zde člověk najde lidi se stejnými zájmy, a pak je poměrně snadné se sbližovat a navazovat kontakty. A je pro mě stále překvapením, že jsou to kontakty trvalé.. přečti celé
-
Čéča
Přihlásila jsem se včera, doufám a pevně věřím v to, že projekt SA bude mít na mě pozitivní vliv a umožní mi být spokojená sama se sebou prostřednictvím akcí, které Váš projekt nabízí. přečti celé
POZNEJ NOVÉ PŘÁTELE - SEZNAM SE.
Na Společných aktivitách hledá kamarády nebo partnery 7303 lidiček.
Od roku 2010 se tu uskutečnilo neuvěřitelných 12625 akcí
V nabídce je 57 nových akcí, které můžeš navštívit anebo se vyjádřit k 4 nápadům na akce !
Prohlédni si 5269 fotogalerií a přečti 1299 zážitků z akcí.
U toho všeho můžeš být... tak pojď žít aktivně!