Zážitky z akce Buková Hora - Zubrnice - Magnetovec

Tento výlet byl zajímavý od samého začátku. Původně byl plánovaný do Kamýku nad Vltavou na Makovou horu, nicméně pochod Praha – Prčice změnil náš názor a trasa se přeplánovala na sever Čech.

Ráno začalo tradičně srazem na Hlavním nádraží. Při hledání čísla nástupiště jsme s Lenkou zjistili, že vlak má zpoždění 20 minut, které postupně narostlo až na 30. Do toho zavolala Ivča, že jí zrušili vlak do Prahy bez náhrady. Zvažovali jsme tedy další varianty výletu, ale zpoždění vlaku dalo nakonec možnost Ivče najít jiné spojení a připojit se k nám v Holešovicích. Sice nám ujel návazný spoj v Ústí nad Labem což jsme však využili ke společné snídani v Bageterii. Ztráta jedné hodiny nebyla tak velká.

Páteční bouřka zchladila příjemně vzduch, ale také upravila trochu terén, který byl místy zrádný. Trasa měla takové větší převýšení, ale to číslo mi většinou moc neříká dokud nejsem na místě a nevyzkouším vše osobně. No, musím říci, že to bylo poctivých 26 km a nějakou fyzickou kondici to chtělo.

Většinou si na výletech dávám pozor kam šlapu, abych neuklouzl nebo někam nespadl, ale tady se mi to úplně nepodařilo. Právě na jednom místě kde byl podmáčený terén mi začaly v lese ujíždět z kopce nohy a jak jsem nabíral rychlost bylo mi jasné, že to neskončí úplně dobře. V myšlenkách jak asi budu vypadat obalený blátem v restauraci a ve zpátečním vlaku udělal jsem otočku a svezl se po rukách. Sice jsem trochu vypadal jak z filmu Cesta do pravěku, když tam někdo omylem spadl do jámy na mamuta, ale jinak zůstalo oblečení čisté . Ruce jsem si umyl v nedalekém potůčku, ale tam zase číhala nástraha na Ivču kde zdánlivě pevné plocha se propadla a noha jí zajela i s celou botou do bahna. Pak už jsme čekali co si osud připraví pro Lenku a to přišlo později u nějaké větší větve na cestě, do které se zamotala a upadla na kolena. Pak nás ještě čekaly nějaké drobnosti, ale dali jsme to bez zdravotní úhony.

Cestou jsme prošli zajímavá místa a měli i pěkné výhledy do krajiny. Menší skupinka lidí má také něco do sebe a bude na co vzpomínat. V závěrečné hospůdce ve Velkém Březně jsme chvíli poseděli a potom se vydali zpět.

Malé překvapení mě ještě čekalo na Hlavním nádraží. Chtěl jsem využít vlak na Smíchov a měl jsem na výběr ze dvou možností. Oba vlaky však měly zpoždění asi 20 minut a tak mi ujel další návazný spoj, ale za půl hodiny jel další. Humorné bylo, že jsem nejdříve skočil do Západního expresu a následně zase vystoupil a šel do osobního vlaku. Stejně jsem si nepomohl.

Trochu bláznivý den, ale moc pěkný.

Děkuji Ivče a Lence za příjemnou společnost a budu se těšit na něco podobného.

Petr

25.5.2022