Zážitky z akce Po levém břehu Mže z Milíkova přes Stříbro do Pňovan

Ahoj,
tak jsme po sobotním autovýletě do jeskyní v Moravském krasu v neděli vyrazili mladoboleslavským expresem
na běžecké závody po levém břehu Mže. Verča a Vašek šli pěšky z Prahy už v pátek, připravit startovní pozice a vyznačit trasu.
Větší polovinu vyzvedl speciální autobus na improvizovaných zastávkách po Praze. Menší polovina se rozhodla pro Flintstones tour vyjíždějící ze Zličína.
Po logistických podivnostech, které ale tímto neskončily, jsme se všichni potkali v Milíkově kousek za nádražím, kde nám Vašek s Verčou zařídili otevření neexistující hospody na občerstvení před závodem. Vašek dal instrukce a ostatní organizátorské nezbytnosti. Například čas odjezdu vlaku v cíli, který jsem si zapomněl poslechnout.
Nejlepší start se povedl Nele, těsně následována Vaškem. Hanka mírně zaspala startovní pokyn a snažila se udržet tempo. Chtěli jsme ale mít i nějaké fotky, tak jsme mírně zvolnili a skupinka se rozdělila na Rychlou rotu a skupinu B. Nedalo se nikde ztratit, kromě červené značky. Ta se nám s Verčou a Hankou ztratila po zastávce u pomníčku vzpomínání na kamarády. Dali jsme si krátký výstup přes skály a vzpomínali na ostatní před námi.
Po přibližně čtyřech kilometrech na nás horolezce ostatní chvilku počkali. Došli jsme do Stříbra, kde jsme si dali v restauraci na náměstí menší občersvení. Vašek mi dal dvě minuty na snědení těstovin, naštěstí to byla dětská porce. Pak nás podle mapy dovedl do nějakého průmyslového objektu. Navigovat pomocí glóbusu je těžké, není tak podrobný. Možná byl stejné jako já fascinovaný z jednokolek projíždejících se po náměstí, které nás pak přijely pozdravit svými zvonky při cestě ke Stříbrskému vodopádu.
Dále jsme putovali krásnou prírodou každý svým tempem, takže se opět Rychlá rota utrhla ze řetězu.
Další naše zastávka před koupačkou a obídkem byla u pravěké mohyly nedaleko Butova. Potom nástedoval oběd v rybářské chatě U sumce v Butově a slibovaná koupačka. Vaškovi došlo že nejspíše nestíháme vlak a šel s Hankou napřed pro auta zaparkované ve Stříbře. Pamatujete si ty zmińované logistické peripetie?
Nahradil jsem tedy Vaška ve skupině nazvané Rychlá rota a opět utekli zbytku. Na Pńovanském železničním mostě jsme potkali pár kluků kteří tam skákali na houpačce. Zvali nás abychom si to taky zkusili. Odvahu měla jen Nela.
Když jsme po představení odvážného skoku došli na nádraží, tak na nás mávala Hanka s Vaškem. Vlak měl spoždění, tak jsme ho stihli nakonec všichni. Jenže on nás odvezl ještě dále od aut. Protože to naštěstí bylo při cestě domů a někteří měli ještě hlad, našla se u přehrady Hracholusky restaurace a řidiči s navigátory přestoupili na vlak do Stříbra. Ve vlaku jsme si přisedli k jedné slečně, byla to kanaďanka která prý studuje v Brně. Zajímavé, v sobotu jsme u Brna byli. A teď potkáme někoho v uvozovkách z Brna na druhé straně republiky.
Auta ve Stříbře vyzvednuta, ted´ jet zpět pro hladovce do restaurace v Pňovanech a hurá domů.
Počasí bylo celý den krásné.

Tak trochu to byl podivný triatlon, běh, plavání a orientační rally. :-) 

14.7.2020