Zážitky z akce Vzhůru na skalní hrad kolem potoka Bílý Štolpich v Jizerkách
- so 20. září 2014 8:00
- Jizerky
- 21
Další supr turistická akce
Další supr turistická akce
Krajem skal (s ostrými kamínky) a rozzuřených vysavačů.
Moje třetí akce na sa organizovaná Tomášem Karkoškou. Kilometrážně by s přivřením obou očí akce šla ještě zařadit do katerie málo náročných (jednalo se o cca 18 km), díky třema výstupům pak patřila do středně náročných. Jako předchozí dvě.
Akci provázelo napětí ještě než začla. Díky busu coby hlavnímu dopravnímu prostředku, byl spoj tam vyprodán ve čtvrtek dopoledne při počtu lídí cca 12. Poté co nějaká 10-ti člená grupa zrušila rezervaci, se číslo vyhouplo na 18.
Co do počtu účastníků se z toho nakonec vyklubala bojovka. Z Prahy nás Žluťákem jelo 18, celkově nás vyrazilo 24. I když se po cestě někdo odpojil a rozpadli jsme se na několik skupin, často jsme budili pozdvižení jako by šlo o invazi nebo obsazení. Vyjímku tvořilo občerstvení u Kozy v Oldřichovském sedle kde během našeho dlouhého stolovaní přibývali účastníci nějaké hry plnící úkoly vyplňujíce kolonky v lejstrech.
V Hejnicích jsme se stavili v místním římskokatolické klášterním kostele Navštívení Panny Marie. Je to barokní kostel stojící na místě starého poutního místa. Bývá někdy nazýván bazilikou, ovšem proces povýšení kostela na baziliku minor nebyl ještě dokončen. Ve měste se ten víkend konaly Hejnické slavnosti k výročí vysvěcení jejich kláštera kam dorazili i němečtí návštěvníci.
V 11 jsme po modré vyrazili na cestu. Po levé straně bylo možno spatřit skalní vyhlídku Ořešník, která snad bude součástí nějaké příští akce. Foto 015.
http://www.jizerky.cz/pamatky-a-zajimavosti/rozhledny-a-vyhlidky/skalni-vyhlidka-oresnik/_detail/
Z původní nadmořské výsky cca 400 metrů n.m. jsme vystoupali do 550 metrů a z dřevěného mostu jsme se pokochali vodopádem Maly (Bílý) Štolpich. Samolitr na etapy, páč naráz by díky našemu počtu nebylo na mostku k hnutí. Teď vody nic moc ale při jarním tání to může být jiný kafe a hukot. Nebo když řádsky zaprší a nastanou záplavy jako v srpnu 2010. Jak o tom svědčí i informační cedule v Hejnicích.
K dvanácté hodině jsme vystoupali k rozcestníku Bílá kuchyně do výše 823 metrů. Toto stoupání dost prověřilo síly našeho osazenstva a rychlonožky vpředu si to dali tryskem. Přestože ani nekáplo, pot se z nás lil proudem. Jednak díky stoupání druhak díky velké vzdušné vlhkosti. Kdo měl funkční prádlo byl docela v suchu, kdo měl běžné oblečení, připadal si jak v morkém hadru, který se dalo ždímat. Při odpočinu na rozcestníku to pak nepěkně studilo a některým naskákala husí kůže. ;-) Po svačině jsme pokračovali po zelené na Poledník. Zatímco sedmi člená skupina šla dopředu, zbývající hledali jednu starou vzpomínku jedné účastnice.
Při sestupu od Poledníku, na fotce 64, je vidět novou Sibyl prorokující slávu města a kraje pod sebou. ;-)
Na fotce 76 a 77 jsme viděli "kešku". Bohužel. Standardně se má ulovit/najít. Když nad tím dodatečně přemýšlím, tak mohlo jít o flignu (=fintu). Kdo se rozhodne dostat kešku hned jak ji uvidí, obnáší to šplhání na/ke skále. Na fotce 78 je ovšem k zahlédnutí průrva/průchod mezi kameny. Odhaduji, že tímto se dá ke kešce pohodlně dojít obloukem shora bez jakéhokoliv šplhání. ;-)
Fotky 80 až 88 zachycují neplánovanou šplhací vrcholovou odbočku. Maje našlápnuto dopředu a současně dávaje přednost pohybu v přírodě před plánovaným sezením v hospodě (kde jsme nakonec stejně seděli docela dlouho skrzevá velký počet objednávaných jídel), "střihli" jsme si s Monikou skalisko po levé straně stezky. Přesněji - zatím co Monika se jak veverka čiperka vyšplhala na vrch, já se zašprc u jedné římsičky na jejímž vrcholu se nebylo čeho chytit. Moje mužské ego dostalo na frak/nakládačku a pomůže snad až Alzheimer. Nakonec jsem se přeci jen vyškrábal nahoru, kde Monika již v klidu odpočívala. ;-) (Až toto bude číst manželka, bude se náramě bavit s jistým zadostiučiněním.) Náročný výlez nás donutil hledat jinou cestu dolů. To je fotka 86 a 87. Není to dobře vidět, ale byla tam cca 1,5 metru široká průrva skrze kterou jsme se spustili dolů. Opouštěje skály se nahoru vydrápal ještě Víťa (teda myslím si to podle té fotky z dálky, když tak mě opravte). Sečteno, podtrženo. Stálo to za to, ale kdo chtěl nahoru musel být hodně vysoký a ostré kamínky ve všech přítomných skalách po celé túře se zařezávaly do dlaní.
Díky tomuto extra cvičení nás došli další účastníci pochodu a ve 14 hod jsme sestoupali ke Koze v Oldřichovském sedle. Zde se pilo a hodovalo co obsluha stíhala připravovat a nosit. ;-) Po skoro dvou hoďkách jsme vyrazili na další část. Ze 480 metrů jsme vystupali na skalní hrad ve výši 620 metrů. I druhé stoupání náš rozdělilo do několika skupin a pole účastníků se notně protáhlo. Cestou bylo k vidění hafol kamenů jakoby rozházených po kraji. Co bylo zvláštní - často naskládané ve vrstvách. Útvar na fotce 114 pak připomíná hlavu psa Falka z filmu Nekonečný příběh. Nekousne? ;-) Na fotce 135 a 136 si Radek zkusil sisyfovskou práci. Zatímco na 135 jen tak pózoval, na 136 fákt tlačil. ;-) Na 138 vidno hlava velryby. Na celé naučné ztezce byly dřevěné stoly s rozličnými úkoly. Přiřadit plody ke stromům a pod. Na 149 Radek ukazoval scénu z filmu Pekařův císař kde se točilo se sklenicemi vína, předvádějící oběh planet sluneční soustavy, z nichž jedna obsahovala jed. Nahoru na skalní hrad vedla úzká cestička se schody vytesaných do kamene z nichž část neměla zádnou oporu neřkuli zábradlí. ;-) Nahoře bylo prima místo k odpočinku a čokoládové maxilentilky od Radka byly fajn. Cestou z hradu dolů někteří chvíli viseli na větvi ... naštěstí jen krátce, gravitace vykonala své. Foto 166. ;-)
Následoval sestup na rozcestník Hřebenový buk. Zde nadpoloviční většina zůstala trčet, ti zdatnější si dali okruh na Špičák. Sice jen cca tříkilometrový, zato s převýšením 150 metrů. Toto třetí a závěrečné stoupání obnášelo mnoho kovových schodů, které byly hodně vysoké. Nic moc pro děcka. Vzpomněl jsem si na Slovesko a Jánošikove diery. Taky přehršel starých, kovových schodů. Tady chyběly jen ty řetězy. Od Špičáku je částečný rozhled na Dětřichovice a na Frýdlant. Při krátkém odpočinku na vrcholu nás příjemně překvapila Lenka, která nás dohnala i přes naše svižné tempo do kopce. Foto 211. Každý účastník tohoto náročného okruhu byl odmněněn pěknými pohledy na skaliska a dvěma kamennými průlezy/podchody. Dřevěné schody na fotce 226 ohsahují v dolní třetině flignu. Jeden schod se jeví býti pevný jako skála, ale vikle se jak sviňa. ;-)
Po cca hodině t.j. v 18:10 jsme se vrátili na rozcestník Hřebenový buk. Většina, od které jsme se oddělili, již valila na vlak a i my měli nejvyšší čas. Stmívalo se a v lese to bylo znát dvojnásob.
Co se týká počasí. Celou dobu ani nekáplo sic bylo skoro pořád pod mrakem a jen na chvíli na rozcestníku Bílá kuchyně vykouklo slunce. Na skalním hradě jsme slyšeli dlouhé hřmění. Až v samém závěru, čekajíce na vlak, začalo poprchat. Kdo chtěl se mohl schovat v nově opravé, zděné budce. Tomu se říká klika anebo Tomáš musí mít nahoře dobré známosti. Všude po republice pršelo v průhěbu odpooledne (a i taková byla předpověď), ale k nám to došlo až o nic nešlo. ;-) Za průtrž na předchozí akci na kamenných kounovských řadách nemohl. Viz tamní zápis. ;-)
http://www.spolecneaktivity.cz/akce/zazitky/zazitky-z-akce-pojdme-odhalit-tajemstvi-kounovskych-kamennych-rad
Zpožděný vlakový spoj nám deset minut dělal vrásky na čele neb všici měli koupé lupeny na bus Student Agency do Prahy. Naštěstí to vyšlo a stihli jsme bus vLiberci v 19:45! Rozvaleni v pohodlých sedačkách jsme využívali veškerého komfortu a čokoláda nebo čaj přišla vhod.
Celkově to byla další špica akce a děkuji za ni organizátorovi Tomášovi.
21.9.2014
Autor zážitku
Organizoval
Účastní se 21
- Termín: so 20. září 2014
- Čas:8:00
- Místo:Jizerky
- Region: Praha, Liberecký kraj
Diskuze
Pro přispívání do diskuze nebo zobrazení celé její historie se prosím přihlaš nebo zaregistruj do stránek.
Zkušenosti uživatelů
Dají se tu vybrat bezva výlety přečti celé
-
Čéča
Přihlásila jsem se včera, doufám a pevně věřím v to, že projekt SA bude mít na mě pozitivní vliv a umožní mi být spokojená sama se sebou prostřednictvím akcí, které Váš projekt nabízí. přečti celé
-
Čivava
Spokojenost 100%. Nikdo si na nic nehraje, všichni účastníci jsou úplně v pohodě. přečti celé
POZNEJ NOVÉ PŘÁTELE - SEZNAM SE.
Na Společných aktivitách hledá kamarády nebo partnery 7352 lidiček.
Od roku 2010 se tu uskutečnilo neuvěřitelných 12707 akcí
V nabídce je 53 nových akcí, které můžeš navštívit anebo se vyjádřit k 3 nápadům na akce !
Prohlédni si 5313 fotogalerií a přečti 1305 zážitků z akcí.
U toho všeho můžeš být... tak pojď žít aktivně!