- Začátek: so 28. září 2019
- Čas:8:00 - 21:30
- Místo akce:NDR
- Mapa: cs.wikipedia.org
- Pozn. znam.:telefon s sebou
- Region: Evropa
- Kategorie: pěší výlety
- Kapacita akce:10 (min. 1)
- Komunitní akce:akce je pořádána primárně pro členy Společných aktivit
- Spolehlivost:požadována min. 85% u účastníka
- Cena:400 Kč
Vlakem k našim přátelským sousedům a pak pokračujeme dle trasy přes pevnost, kde je vstup 12 euráků. Svačiny a pití s sebou, pojištění a platný doklad o sobě.
Trasa: https://mapy.cz/s/hufalovaha
Pevnost Königstein představuje jedinečný důkaz evropského umění stavby pevností. Historie pevnosti se začala psát před více než 800 lety. Postupně v areálu pevnosti vznikl jedinečný soubor staveb v pozdně gotickém, barokním a renesančním stylu a staveb z 19. století.
Pevnost Königstein – jedna z největších horských pevností v Evropě – leží uprostřed Labských pískovců na stolové hoře Königstein nad stejnojmennou obcí na levém břehu Labe v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory.
Na náhorní plošině, která se nachází 240 metrů nad hladinou Labe, je zpřístupněn od roku 1955 vojenský historický skanzen o rozloze 9,5 hektarů. Z pískovcového kamene jsou vyzděny 1 800 metrů dlouhé a až 42 metrů vysoké hradby pevnosti. Uprostřed opevnění se nachází 152,5 metrů hluboká studna – nejhlubší v Sasku a druhá nejhlubší v Evropě.
Již zhruba od 12. století byly na Königsteinu postaveny kamenné stavby. Nejstarší dochovanou stavbou pevnosti je hradní kaple z přelomu 12. a 13. století.
Pravděpodobně nejstarší psanou zmínku o hradu lze nalézt na dekretu českého krále Václava I. z roku 1233, ve které je uvedeno jméno purkrabího hradu Gebharda vom Stein. Ve středověku hrad náležel k Českému království. První zmínka přímo o hradu Königstein se objevuje až na tzv. Hornolužické hraniční listině z roku 1241, kterou stvrdil Václav I. in lapide regis (na kameni krále). Tato listina určovala hranice mezi slovanskou Horní Lužicí, Míšeňskou nížinou a Děčínským územím.
Königstein byl sice na všech třech krajích nezávislý, ale patřil k državám zemí Koruny české a pod jeho kontrolou byla tzv. severní obchodní cesta. Sloužil také jako nástupní pevnost českého území až k sousednímu údolí řeky Müglitz, u kterého ležel strategicky významný hrad Donín.
Poté co byla tvrz v Jílovém roku 1348 měšťany z Ústí zbořena, císař Svaté říše římské a král český Karel IV. kontroloval z pevnosti Königstein i jižní území. V pevnosti pobýval Karel IV. mezi 5. až 19. srpnem 1359 a podepsal zde privileje pro lodní dopravu.
Hradní studna
Obrovský královský vinný sud
Oba hrady Königstein i Donín byly v následujících padesáti letech několikrát zastaveny. Roku 1385 propuká dlouholetý Spor o Donín, kdy se na stranu nepřátel vlastníků staví i markrabě Vilém I. Míšeňský. Vyvrcholením bylo dobytí hradu a Königstein tak přešel roku 1408 do majetku starého saského šlechtického rodu Wettinů.
Podle Smlouvy z Chebu z 25. dubna 1459 byla ustanovena česko-saská hranice s hraničním přechodem Königstein za přispění míšenského markraběte. Na rozdíl od ostatních saských pevností byl Königstein užíván vévody a kurfiřty spíše jako vojenské sídlo.
Vévoda Jiří Vousatý, zapřisáhlý odpůrce reformace, založil roku 1516 na hradě Königsteinu Klášter chvály Mariina zázraku obývaný mnichy celestinského řádu. Po jeho smrti v roce 1524 byl klášter zrušen, protože Sasko bylo evangelické.
Zpočátku byla na hradě voda získávána z rezervoárů na dešťovou vodu. Až v letech 1563–1569 byla vyhloubena studna hluboká 152,5 metrů. Při stavbě byla denně vytěžena hornina o objemu 8 kubických metrů.
Mezi lety 1589 a 1591/97 nechal Kristián I. Saský a jeho nástupce rozšířit hradní opevnění tak, že se pevnost stala nejsilnější v Sasku. To bylo zčásti zapříčiněno i vhodným umístěním na stolové hoře a obklopením vysokými kamennými zdmi. Vznikly tak i stavby jako Vstupní budova s branou, Střelecký obranný objekt, Stará kasárna, Friedrichsburg a Stará zbrojnice.[3] Následovala druhá stavební úprava v letech 1619–1681, kdy byly postaveny dělostřelecké baterie Jana Jiřího před hradem Jana Jiřího. Jako třetí etapa se počítá období od 1694 do 1756, ve kterém byly rozšířeny Staré kasárna.
V letech 1722 až 1725 stavěli bednáři na žádost Augusta II. Silného ve sklepení Magdalenina hradu obrovský Královský vinný sud s obsahem 249 838 litrů. Náklady na výrobu obřího sudu byly vyčísleny na 8230 tolarů 18 grošů a 9 feniků. Sud byl naplněn vínem z Míšeňské oblasti, a to pouze jednou, poté musel být v roce 1818 z havarijních důvodů odstraněn.
Stavební činnost na rozsáhlé náhorní planině pokračovala i v následujícím období. V roce 1631 postavený Janův sál byl přebudován v roce 1816 na Novou zbrojnici. Magdalenin hrad byl přestavěn na Skladiště proviantu s posilujícím opevněním proti ostřelování. Ze starého proviantního skladu byly zřízeny kasárna. V letech 1854 a 1855 byla vybudována Klenotnice.
Poslední rozsáhlá stavební úprava byla provedena v letech 1870 až 1895. Po roce 1871 byla pevnost zahrnuta do obranného systému Německé říše. Byla proto zřízena dělostřelecká stanoviště po celém obvodu pevnosti jako obrana pro případné útoky.
Vojenský význam pevnosti
Baterie Jana Jiřího
Pevnost sice hrála významnou roli v dějinách Saska, ale menší roli ve vojenských událostech. Saští vévodové a kurfiřti využívali pevnost jako bezpečné místo ve válečných časech, jako lovecký zámek či letohrádek, ale i jako státní vězení. Skutečný vojenský význam byl spíše nepatrný, ačkoli někteří generálové jako např. Johann Eberhard von Droste zu Zützen (1662–1726) odtud veleli svým armádám.
Tak mohl kurfiřt Fridrich August II. v sedmileté válce jen bezmocně přihlížet z Königsteinu, jak hned na začátku války v roce 1756 Saská armáda ležící na druhé straně Labe na úpatí Liliensteinu bez boje kapituluje před Pruskou armádou.
Velitel pevnosti od roku 1753 byl saský kurfiřtský generálporučík Michael Lorenz von Pirch. Před branami jeho pevnosti proběhl v srpnu 1813 boj o Krietzschwitz (část Pirny). Jeho několik důležitých rozhodnutí ovlivnilo Bitvu u Chlumce a Bitvu národů u Lipska.
V říjnu 1866 byl ustanoven velitelem pevnosti Alexander von Rohrscheidt (1808–1881). Vývoj dalekonosných děl na konci 19. století pro tuto pevnost byl z vojenského hlediska již zbytečný. Poslední velitel pevnosti Königstein byl podplukovník Heinicke.
Pevnost byla využívána také pro úschovu státních rezerv a tajných archivů. V letech 1756 a 1813 byly v pevnosti ukryty umělecké předměty a poklad z Drážďan. Stejně tak během druhé světové válce byly podobně využity kasematy pevnosti. Protože pevnost nikdy nebyla použita ke svému účelu a ve spojení s příliš rozsáhlou a nákladnou výstavbu byla oceněna kurfiřtem Christian I. jako odstrašující příklad.
Pouze kominícký tovaryš Sebastian Abratzky dobyl pevnost v roce 1848 horolezeckým výstupem po pískovcových skalách (saský stupeň obtížnosti IV). Jím využitá skalní štěrbina byla po něm pojmenována jako Abratzkého komín.
- Nástěnka
- Informace pro přihlášené
- Tabulky
Diskuze
Pro přispívání do diskuze nebo zobrazení celé její historie se prosím přihlaš nebo zaregistruj do stránek.
Zkušenosti uživatelů
-
Tomas Singer
Myslím, že nyní je čas začít zase trochu chodit mezi lidi. přečti celé
-
Janurek
SUper akce, naše první a věřím, že ne poslední se SA přečti celé
-
Mick
S tímto projektem jsem moc spokojen díky zážitkům a poznání spousty příjemných a veselých lidiček. přečti celé
POZNEJ NOVÉ PŘÁTELE - SEZNAM SE.
Na Společných aktivitách hledá kamarády nebo partnery 7363 lidiček.
Od roku 2010 se tu uskutečnilo neuvěřitelných 12730 akcí
V nabídce je 58 nových akcí, které můžeš navštívit anebo se vyjádřit k 8 nápadům na akce !
Prohlédni si 5326 fotogalerií a přečti 1308 zážitků z akcí.
U toho všeho můžeš být... tak pojď žít aktivně!