Oni tam o tom zákonu píšou (a zároveň, že je - dle průzkumů - veřejnost spíš proti, takže ta jeho budoucnost není úplně jistá)
Mno a odpověď není jednoduchá a asi to budu muset vzít trochu obšírně. Za prvně upřímně nejsem v obraze o uvažování a postojích společnosti ve Vietnamu, ale troufnu si tvrdit, že to bude dost odlišné od té evropské, nebo ještě víc konkrétně - české. Za nás si spíš říkám, že se snažíme zjistit (a neformálně stanovit) obecně nějaké hranice, a tak je neustále posunujeme a posunujeme a stále zkoušíme kam lze zajít - to se týká mnoha věcí z oblasti sexuality obecně a ty přímo vztažené k sexuálním menšinám do toho vlastně jen logicky zapadají. Když třeba vezmu téma typu intimita na veřejnosti (o kterém to svým způsobem je), tak už to dnes překračuje otázky zda je vášnivě se líbající pár v nacpaném metru ok - dnes jsme vlastně tak "daleko" že dejme tomu soulož na veřejnosti už není absolutní nepřekročitelné tabu - pro některé je to jejich vlastní vzrušující hra, ale taky spíš "sportovní" výzva kdy se vymýšlí stále zajímavější místa a zveřejňují záběry z těchto "akcí" - a troufnu si tipnout, že obecně nějaká akceptace a tolerance veřejností podobných věcí má spíš rostoucí tendenci - nesoudím to ani v dobrém ani zlém, jen sám přemítám k čemu směřujeme (a samozřejmě pak je opačný extrém typu Saudská Arábie, kde jdou manželé do vězení protože se políbili v restauraci..). Když to vztáhnu na tu homosexuální menšinu - osobně si myslím, že je biologicky, sociálně i psychologicky naprosto vpořádku, že projevy homosexuální intimity v heterosexuálovi vzbuzují nelibé pocity - aniž by přitom musel být považován za puritána či náboženského fanatika a zpátečníka. A dokonce si proto ani nemyslím, že to, že racionálně to toleruje je s tím v přímém rozporu a je to tedy jakýsi druh pokrytectví - lidé mají právo na své emoce, pocity i názory a začíná být paradoxem, že různá hnutí, která vznikla z potřeby tolerance se vlastně snaží jim to upírat. Proto v podstatě nesouhlasím s tou prvotní snahou, tedy že to je to, co by se ve společnosti mělo měnit - zase je to jen o nějakých hranicích a toleranci (jakou podobu zase smí/může mít ona nelibost?)
Abych to zkrátil, budu se už spíš snažit odpovědět přímo - ty fotografie by se (za mne) měly právě těch domnělých hranic dotknout, snažit se je pomoci najít - ergo, měly by se právě snažit ukázat tu "rozumnou" a přijatelnou hranici intimity - která bude asi dost na to, aby byla pro někoho pobuřující, ale bude se stále snažit hledat a naznačovat přijatelnou míru a cestu...
Pokud si cíleně vyberu ty "nejkrásnější", které vlastně mají být od začátku pokud možno přijatelné všemi - pak se s tím cílem míjím.
Jinak ano, pokud chci ukázat, že homosexuální páry vedou život a partnerství úplně stejně jako ty heterosexuální, určitě např. dokumenty ála Třeštíková by byly nedocenitelné (a třeba by se mohly se mohly i dotknout toho proč jsou homosexuálové víc promiskuitní a jejich svazky mají nižší stabilitu - je to silný argument tvrdých dat, za kterým ale chybí lidský rozměr) - ale pokud vím zrovna to nebylo účelem autorky fotografií:-)