Zážitky z akce Narozeninové severočeské putování - Z Ústí do Liberce: Etapa III
- so 8. srpna 2020 3:30
- Třebušín - Úštěk, přes Sedlo
- 17
Ahoj, ,pokusím se zanechat v následujících řádcích alespoň pár dojmů, které ve mně zanechala tato skvělá akce. Jak už naznačuju, ano budou zde padat pochvalné zmínky. Ostatně ona už z pozvánky přímo vybízela k příjemným představám a když se k tomu připojil i výhled na prima počasí, hořel jsem nedočkavostí.
Ahoj, ,pokusím se zanechat v následujících řádcích alespoň pár dojmů, které ve mně zanechala tato skvělá akce. Jak už naznačuju, ano budou zde padat pochvalné zmínky. Ostatně ona už z pozvánky přímo vybízela k příjemným představám a když se k tomu připojil i výhled na prima počasí, hořel jsem nedočkavostí.
Po té co jsem se rozhodl být přítomen na této přitažlivé akci už zbývalo pouze vymyslet jak se přemístit do Třebušína a z Úštěku.
V dilematu jak se dostat tam a zpátky zvítězila možnost využít služeb českých drah a oprášit dávno zapomenuté zkušenosti tohoto druhu cestování. No trošku jsem váhal po zjištění, že pojedu čtyřmi vlaky a jedním busem a že se budu muset vyhrabat z postele alespoň už v půl čtvrté ráno. Ovšem vidina očekávaného rozhodla a už jsem šteloval budík na 3:30. Nejpozději ve čtyři musím vyjít, mám to asi půl druhého kiláku na vlakáč, ta půlhodinka mi musí stačit, vždyť mám vše připraveno.
Houby s octem !!! ... ač jsem se po "nečekaném" vytržení ze sladkého spánku, byť líbeznými tóny, polomrtvě, ale bez otálení vykopal z postele. Ejhle budík je asi někaj rozbitej !!! Už lezu z opravdu zrychlené verze sprchy, co by poslední činnosti před odchodem ( no dobře, ta "poslední" činnost byla oblékání ) a dělá mi problém věřit tomu, že budík není rozbitý a že je skutečně 3:59. Ve 4:24 mi to odjíždí !
Ale už stojíme v Třebušíně a za svitu slunce z jasné oblohy se chystáme udělat první krok plánované trasy, která začíná výstupem na 536m vysoký Kalich kde se nachází zřícenina hradu založená Janem Žižkou .
Ale aby z toho snad nevyznívaly nějaké výtky, právě tohle je jedna z věcí která se mi líbí. Ta možnost volby různě upravit trasu dle vlastní chuti či možností, ať jde o barevnou trasu, nábližku nebo jakoukoli jinou. Po tom co jsme se na vrcholu pokochali výhledy, vyfotili krajinu i sebe a něco málo pojedli, pokračovali jsme opět po žluté návratem do Třebušína, tentokrát ale východní stranou. Někde na konci žluté a začátku zelené jsme si dali malou pauzu a příjemně nás překvapila nabídka patrně zdejších obyvatel jednoho domu. Slyším totiž nějaké volání, tak jdu blíže a dozvídám se, zda bychom nepotřebovali vodu. Nevím jestli jsme působili tak vyřízeně, nebo jsou to prostě jenom vstřícní lidé, ale rozhodně to potěšilo.
Procházíme přes Starý Mlýnec, Kotelice a Novou Vesničku na vrch Litýš v 486m .
Pokračujeme po červené, ale poblíž rozcestí pod Litýšem se připojuji ke skupině šesti a naším společným cílem je touto malou odbočkou dojít na vrchol Mlýnského vrchu(527m). Ač v mapách je nějaká nábližka, tak jsme si trochu zprvu lámali hlavu proč se prodíráme porostem vysoké trávy a ostružin, ale mám li mluvit za sebe rozhodně to jen přidalo na zajímavosti. Na vrcholu jsme se setkali všichni celí opět v počtu sedmi . Byl by snad hřích neudělat si i zde společnou fotku a po realizaci nápadu, vztyčit zde jeden podlouhlý kamenný kvádr, který svou horizontální polohou přímo vybízel ke změně, jsme se všichni usmáli na ptáčka.
Ona fotka s -- Nelou,Veronikou(Nezavisla),Martinem(Mako),Víťou,Petrem(Petero),Lubomírem a mnou -- je další z příjemných připomínek neplánovaného cíle. No ale už pádíme svižně šupky dupky z kopce dolů napojit se opět na červenou , míjíme nějakou vesničku Jeleč, kde nás zaujala ohrada kde byly v ten okamžik k vidění poníci , oslík a lama. Cesta pod Sedlo mi utekla ani už nevím jak a opět jsem neodolal připojit se mimo plán k výstupu na Malé sedlo(541m). Takže jsme sešli z červené opět mimo trasu. Zase to bylo “příjemné prodírání se” strmým svahem,neb tam nevede žádná cesta. Chvilku jsme na vrcholu pobyli, oddechli a už jsem si užíval o kolik je příjemnější cesta z kopce, ale přitom nás Sedlo(726m) teprve čekalo.
Už samotný pohled na první svah naší trasy k Sedlu samotnému napovídal, že nějaká ta kapka potu ukápne. Stoupání tentokrát už po zelené trase bylo skutečně pořádné a jak říkal Martin, opravdu pořádnej krpál. Povrch zkraje převážně hlinitý, hlinitokamenitý, tu a tam nějaký ty vyčnívající kořeny, ve mně probouzely představy jak to tu asi musí vypadat když prší a jaká to musí bejt za mokra “jízda” . To škrábání se na vrchol bylo skutečně nekonečný ač to zase není takové převýšení a několikrát nám prostředí nabídlo falešný pohled, utvrzující, že jsme už dosáhli cíle. To neustále sřídání pocitů -- už jsme tu / aha ještě kousek -- bylo zajímavé i chvilkami vtipné, nicméně jsme procházeli opravdu hezkými skalními útvary, pěšina se zajímavě klikatila a dokonce na pár malých okamžiků to bylo i z kopce nebo po rovině. Na můj pocit jsme šli docela rychle, sám bych asi tak nehnal, ale Petr a Nela nasadili na takovej krpál docela dost odvážný tempo. Ale co to nevidíme, známé tváře sedící na padlém kmenu. Hurá , jsme zde ! Říkám si v duchu, ale koukám , že jich tu je nějak málo. No jasně, vždyť jsou tu dvě vyhlídky, tak jsem nejdříve zamířil k té bližší jižní, opět byla kochačka , nějaká ta fotka a honem na druhou, západní, vyhlídku. Zde jsem se už setkal s téměř všemi ostatními. Téměř proto, že někteří se rozhodli výstup na Sedlo vynechat. Však to není konec trasy a opět se setkáme. Na vyhlídce bylo krásně , mísící se pocity dosažení posledního vrcholu a toho, že nás už čeká převážně jen klesání nebo rovina a před samotným cílem i hospůdka, ve mně při pohledu do krajiny navozovalo zvláštní příjemno. I ten Úštěcký rybník Chmelař se mi rázem zdál být nějak blízko. Ale co nesmím opomenout, Martin(Mako) vytáhl lahev už nevím jakého alkoholu,abychom si zde připili na jeho narozeniny. Byl to rozhodně zajímavý nápad za tak teplého dne po takovém stoupání a potu po celém těle, nicméně jsem se k přípitku bez většího otálení připojl.
Tedy i zde ještě jednou dodatečně a vzpomínkově na tvé zdraví Martine.
Příjemné pocity z opětovného shledání ve větším počtu a i onu únavu jsme zapili , někteří i zajedli. I to pivo jsem si dal,nevím jestli to byl dobrý nápad. Ale pomalu a čím dál víc začínáme počítat čas, tak zde příliš neotálíme a vyrážíme do Úštěku k rybníku. Dorazili jsme tak nějak po skupinách. S ohledem na hezké počasí se dalo očekávat, že tu nebude prázdno, ale místo jsme si bez větších problémů našli. Už jenom fofrem do plavek a honem do vody. Čím víc jsem měl kilometrů v nohou, čím víc jsem byl ulepený od potu tím víc a víc jsem se těšil “skočit do náručí Chmelaře”. Voda byla velmi příjemná a i ze všech stran jsem slyšel jen slova chvály z příjemnosti osvěžení. Překvapilo mě jak je Chmelař mělký, i v polovině jsem byl schopen stoupnout si na dno. Dno bylo povětšinou na pocit bahnité a evokovalo to ve mně trochu pocit že šlapu do kravince :-) , ale to má asi každej druhej rybník, jenom tenhle je prostě mělký. Musel bych si dát pár facek kdybych to měl nazvat výtkou. Možná to bylo trochu i tou příjemnou únavou, ale to osvěžení které mi nabídla voda tohoto rybníku považuji za onen můj dříve nekonkrétně zmíněný vrchol dne. Takové zakončení výletu za takového počasí je prostě skvělé. A to ještě jdeme do nedaleké restaurace Racek. Je to kousek a ve srovnání s výletem jen pár kroků. Nápoje jsme si objednali hned snad všichni. Dal jsem si taky zase pivo, nevím jestli to byl dobrý nápad. Na snadnější a asi i rychlejší objednání jídel nám byl přinesen list papíru s ručně psaným seznamem jídel kde si každý udělal čárku u toho jídla které by rád. Nevím, snad to bylo těmi kilometry, snad tím sluníčkem,možná tím plaváním a nebo že by tím pivem? Náhle na mě padla docela silná únava a obtížně jsem překonával touhu zavřít oči, naštěstí mi to veselí u stolu pomohlo snáze překonat i když jsem chvíli zvažoval alespoň na pár okamžiků natáhnout tělo na lavičku a zavřít oči tak jak to udělal Víťa.
16.8.2020
Autor zážitku
Organizoval
Účastní se 17
- Termín: so 8. srpna 2020
- Čas:3:30
- Místo:Třebušín - Úštěk, přes Sedlo
- Region: Praha, Okolí Prahy, Střední Čechy, Liberecký kraj, Ústecký kraj
Diskuze
Pro přispívání do diskuze nebo zobrazení celé její historie se prosím přihlaš nebo zaregistruj do stránek.
Zkušenosti uživatelů
-
Jiří Řezáč
Jsem nadšený, že jsem na netu objevil i tuto formu seznámení se s novými lidmy přečti celé
Společné aktivity jsou úžasný projekt... Nikdy nemáte pocit, že je to ztráta času, protože prostě jdete dělat to, co vás baví a s někým, kdo je naladěn stejně. přečti celé
-
Kkarel
Ověřený organizátorOrganizátor běžných akcí
Díky kreativitě a zájmům nových přátel jsem se zúčastnil nespočtu aktivit, k nimž bych se jinak nedostal přečti celé
POZNEJ NOVÉ PŘÁTELE - SEZNAM SE.
Na Společných aktivitách hledá kamarády nebo partnery 7354 lidiček.
Od roku 2010 se tu uskutečnilo neuvěřitelných 12708 akcí
V nabídce je 54 nových akcí, které můžeš navštívit anebo se vyjádřit k 3 nápadům na akce !
Prohlédni si 5313 fotogalerií a přečti 1305 zážitků z akcí.
U toho všeho můžeš být... tak pojď žít aktivně!