Inverze se nekonala
Je sobota 24. listopadu, i přes nepěkné předpovědi, kterými nás straší celý týden, scházíme se na Hl. nádraží v hojném počtu. 8:42, náš elefant, nebojím se říci náš, jelikož rozhodně nejsme přehlédnutelná skupina, vyráží směr Beroun. Na Smíchovském nádraží ukázkově přistupuje Hanka (Xava), jsme kompletní, do Berouna zbývá 45 min. jízdy, a jak lépe je využít než průzkumem našich zásob. Zavazadla skrývají nepřeberné množství pochutin, krátkých rohlíků, exotického ovoce... zejména pak velikost Vaškova batohu dává tušit, že hlady trpět nebudeme. K mému potěšení se Lucka a Míša aktivně pouštějí do konverzace v anglickém jazyce, a Rod tak rozhodně nebude jen tichým přísedícím. Děvčata, připojuji se k Rodovu poděkování, tuto úlohu jste splnila na jedničku s hvězdičkou :-)
Jen těžko můžeme vše ochutnat a již je tu královské město Beroun. Na perónu nás vítají sluneční paprsky a špatná předpověď počasí se hroutí jak domeček z karet. Ano, krycí název INVERZE byl opravdu jen krycí a sloužil jen jako jakési zaklínadlo pro přivolání jasného nebe. Krátkým pochodem se dostáváme k městské bráně, za kterou přichází jakoby jiný svět, mumraj zdejších trhů nás vmžiku pohltí a s námi i turistické značení. Je to malý zázrak, ale nakonec se daří zachytit červenou TZ vedoucí až k rozcestí pod Ostrým. A vrch Ostrý opravdu dostojí svému jménu a prudké stoupání snad nikoho nenechá na pochybách. Odměnou nám jsou krásné výhledy na okolní krajinu. Dříve než nás žlutá naučná stezka zavede zpět do údolí, je tu krátká pauza na otření potu a zbavení se přebytečných zásob a zátěže, přece jen to není zdaleka poslední stoupání. Jak bylo zmíněno, cesta pokračuje z kopce k rozcestí Brdatka, aby se vzápětí zvedla opět vzhůru a dovedla nás až ke studánce a kapli Panny Marie Bolestné. To už jsme ale na modré TZ vedoucí k vrcholu a stejnojmenné rozhledně Děd. Stezka, šikovně vedená po úbočí kopce, nabízí hezké pohledy na údolí Berounky a zejména na město Beroun.
Je kolem poledne, čas jako stvořený pro nejvýznamnější bod naší cesty, rozhlednu Děd. Zdoláváme všech 56 schodů této krásné stavby z roku 1893 a z výšky 12 m vychutnáváme výhled na okolní krajinu, výhled dnes ničím nerušený a nehalený. Škoda jen, že stromy od doby vzniku trochu povyrostly. A protože nejen oko je třeba nasytit, využíváme zdejšího posezení k pikniku. No, on je to takový menší raut a nebál bych se ani slova žranice. Ostatně, asi nejsme jediní, na ohništi se zde povalují kosti, dle velikosti asi mamut. Kolem rozhledny začíná být rušno, i jiní využili hezkého počasí k výletu, a tak pořídit nezbytné skupinové foto a hurá dál. Dál znamená po zelené a červené TZ k obci Lísek. Cesta vede kupodivu příjemně z kopce a my můžeme vychutnávat hru světel tvořenou slunečními paprsky pronikajícími skrze stromy. Zanedlouho již míjíme Lísek a zdejší rozlehlou ekofarmu se stádečkem rozličných domácích zvířat a koní, především pak dvěma neúnavnými psími strážci. Kočky nic :-(
Cesta dále klesá podél Habrového potoka, nyní již po žluté TZ, až do osady Nová Huť. Míjíme stáda krav a býků v ohradách, ale ne odbočku červené TZ, barvu našeho posledního úseku. Již dlouho jsme šli z kopce a je na čase to změnit, opouštíme tedy žlutou TZ odhodláni zdolat svůj dnešní poslední kopec. Co na tom, že Nižbor je sotva kilometr daleko mírným klesáním, plán je plán a musí se dodržet. Připravit se o následující zážitky by byl hřích. Poslední stoupání máme za sebou a již se blížíme k poslednímu z našich cílů, když tu najednou nám ozbrojený muž v reflexní, nikoli neprůstřelné vestě přehradí cestu se slovy: „Dál nemůžete, probíhá zde lov.“ Nic nepomáhá Martinovo přesvědčování, že divočáky jsme potkali asi o kilometr dříve. Jsme odkloněni ze své původní cesty a za hřmění kulových zbraní termín povolené ztráty dostává teprve reálný význam. Přikrčeni pokračujeme dál a nikdo se neodváží, byť jen na malou chvíli, opustit cestu, přestože nutkání vylučovat je teď větší než kdy jindy. Nakonec vše dobře dopadlo, na vyhlídku Čerchov tak přicházíme v plném počtu. Je tu krásně, určitě to stálo za tu námahu a riziko ohrožení života. Dalo by se tu rozjímat celou věčnost, ale představa finále v hospůdce s pěnivou odměnou nás žene dál. Na posledních pár kilometrech míjíme ještě Nižborský zámek, křížovou cestu a něco po půl čtvrté již stojíme tváří v tvář zdejší hospůdce. Zdá se, že poslední překážkou mezi námi a vybranými pochoutkami jsou spuštěné železniční závory, však následující události nás vyvedou z omylu.
Hospoda má sice volná místa, avšak obsazena rezervací a ve spojení s „ochotným“ personálem se vidina příjemného posezení rozplývá. Řešíme to různě, chvíli postáváním u výčepu, sezením v dětském koutku, venkovním posezením... nakonec se daří postupně obsadit dva uvolněné stoly a vychutnat si alespoň studenou polévku. Je čas odjezdu, platíme a odcházíme kolem dosud prázdných stolů. Fotbalisté asi prohráli a po cestě do hospody se dostali do střetu s myslivci... nikdo nepřežil, zmařená rezervace :-)
Spěcháme na vlak, vše obklopuje tma a snad jen osvětlený zámek nad řekou nám svítí na cestu. Diskutujeme o možnosti vynahradit si občerstvení v Berouně, ale nakonec z důvodu netříštění skupiny vítězí varianta pokračovat až v Praze. Cestou vlakem je třeba zlikvidovat poslední zásoby, a tak se vše zvrhá v jeden velký piknik. Ten dá to a ten zas tohle a všichni dohromady budeme mít dost (prostě komunismus v praxi).
Praha, část skupiny jede domů a my skalní se vydáváme najít pořádnou hospodu, místo důstojného zakončení naší dnešní akce. Není to úkol jednoduchý, prázdné hospody s rezervovanými stoly striktně odmítají naše peníze. Po nedobrovolném protažení trasy o 2 km, nás berou na milost v restauraci U Jelena, a můžeme tak konečně oslavit úspěšnou akci. A že to bylo zakončení myslím víc než důstojné :-)
Závěrem se nechci zbytečně opakovat, tak jen krátce: Dík všem!
27.11.2012
- Termín: so 24. listopadu 2012
- Čas:8:40
- Místo:Berounsko
- Region: Praha, Střední Čechy
Diskuze
Pro přispívání do diskuze nebo zobrazení celé její historie se prosím přihlaš nebo zaregistruj do stránek.
Zkušenosti uživatelů
-
Ljuba
Ověřený organizátorPořadatel
Mám nové přátele a poznala jsem zajímavá místa. Škoda, že většina akcí je hodně daleko od mého bydliště. přečti celé
Dají se tu vybrat bezva výlety přečti celé
-
Tomas Singer
Myslím, že nyní je čas začít zase trochu chodit mezi lidi. přečti celé
POZNEJ NOVÉ PŘÁTELE - SEZNAM SE.
Na Společných aktivitách hledá kamarády nebo partnery 7358 lidiček.
Od roku 2010 se tu uskutečnilo neuvěřitelných 12721 akcí
V nabídce je 57 nových akcí, které můžeš navštívit anebo se vyjádřit k 3 nápadům na akce !
Prohlédni si 5323 fotogalerií a přečti 1306 zážitků z akcí.
U toho všeho můžeš být... tak pojď žít aktivně!